DNS koncept prof. Koláře vychází z vývojové kineziologie – naše vrozené přirozené programy, které často v průběhu života zapomínáme nebo přebíjíme nevhodnými návyky, ať už v práci, při sportu nebo kulturními a sociálními zvyklostmi. Při běžném způsobu posilování svalů se vychází hlavně z anatomické funkce. Posilovací cvičení jsou potom odvozena ze začátku a úponu svalu. Při rozvoji síly svalu a vlivu svalu na přetížení kloubů, kostí, měkkých tkání však nemůžeme vycházet pouze z jeho začátku a úponu, ale i z jeho začlenění do pohybových řetězců. Ty však nelze odvozovat pouze z anatomických souvislostí, ale také z řídících procesů CNS (centrálních programů). Pokud cvičíme například prsní svaly, jsou vždy aktivovány i svaly, které stabilizují jejich úpony, tj. svaly zádové, bránice, břišní svaly atd. Při nedostatečnosti této funkce, vzniká nestabilita a jedinec si chybný nábor svalů zafixuje i při běžných pohybech a dochází tak k stereotypnímu přetěžování. Cvičení začínám aktivováním hlubokého stabilizačního systému páteře, na který se postupně nabalují další pohyby končetin a trupu podle již zmíněných vrozených programů.