DNS koncept prof. Koláře vychází z vývojové kineziologie – naše vrozené přirozené programy, které často v průběhu života zapomínáme nebo přebíjíme nevhodnými návyky, ať už v práci, při sportu nebo kulturními a sociálními zvyklostmi. Při běžném způsobu posilování svalů se vychází hlavně z anatomické funkce. Posilovací cvičení jsou potom odvozena ze začátku a úponu svalu. Při rozvoji síly svalu a vlivu svalu na přetížení kloubů, kostí, měkkých tkání však nemůžeme vycházet pouze z jeho začátku a úponu, ale i z jeho začlenění do pohybových řetězců. Ty však nelze odvozovat pouze z anatomických souvislostí, ale také z řídících procesů CNS (centrálních programů). Pokud cvičíme například prsní svaly, jsou vždy aktivovány i svaly, které stabilizují jejich úpony, tj. svaly zádové, bránice, břišní svaly atd. Při nedostatečnosti této funkce, vzniká nestabilita a jedinec si chybný nábor svalů zafixuje i při běžných pohybech a dochází tak k stereotypnímu přetěžování. Cvičení začínám aktivováním hlubokého stabilizačního systému páteře, na který se postupně nabalují další pohyby končetin a trupu podle již zmíněných vrozených programů.

Odpověď je jednoduchá – palcový. Máme od přírody dar jménem opozice palce (oproti primátům). Tento dar v běžném životě z praktických důvodů automaticky využíváme – nikoho nás nenapadne držet kladívko nebo vrtačku bezpalcovým úchopem (nebezpečné a namáhavé že). Není tedy důvod, proč by tomu mělo být v posilovně jinak. Nevím, kde se tento fenomén vzal, asi tento úchop někomu mohl pocitově vyhovovat (proti gustu žádný dišputát), ale podíváme-li se více do historie silových disciplín, tak tam těžko bezpalcový úchop najdeme – gymnastika, vzpírání, šplh, Kettlebell… Že nám bezpalcový úchop pomůže zacílit lépe na určitou svalovou skupinu, nebo nás ochrání před tenisovým loktem to velmi těžko. Mnohem důležitější je správné zastabilizování středu těla – pokud není nebo je naopak v křeči, tak stejně tak se bude chovat i periférie. Pokud jsem třeba při upažování s jednoručkou nestabilní, mám špatně uloženou lopatku a do toho trapéz ve výrazném napětí (ego stranou, váhu dolů), těžko budu mít správný úchop palec nepalec. Stejně tak mě nezachrání vertikální myš před syndromem karpálního tunelu nebo tenisovým loktem, když budu u počítače sedět zkroucený jako paragraf.

Neexistuje žádný výživový styl, který by byl universálně platný a vhodný pro všechny (co jednomu pomáhá, druhému může škodit), ale určité společné body se nalézt dají. Je jedno pokud je vaším cílem cítit se jen dobře, být zdravý, přibrat svaly nebo zredukovat tuk… tyto zásady by ve vašem výživovém stylu ideálně chybět neměly (nazývejme to, jak chceme, jen ne dieta).

Sezonnost a lokálnost a s tím i spojená čerstvost nám napoví, co je pro nás vhodnější a co ne. Mnohem více nám poslouží ovoce, které vyrostlo u nás a je připravené rovnou ke konzumaci, než ovoce dozrávající kdesi v kamionu na cestě z Tramtárie, které bylo utržené ještě nezralé, takže se v něm stihlo vytvořit minimum prospěšných látek a i o toto minimum ovoce v průběhu transportu přišlo. V létě je tedy lepší konzumovat, to co zrovna postupně dozrává – tělo si na to v zimě vzpomene, čím jsme ho krmili v létě (o imunitu se musíme starat dlouhodobě, ne až na podzim když na nás něco leze). V zimě je lepší se spolehnout na sklep než na market. Jablka, kořenová zelenina, kysané potraviny nebo brambory jsou v zimě vhodnější než pomeranč nebo hydroponické rajče.

Základní celistvé potraviny. Ideální je, když se na jídlo podívám a vidím, co v něm je. Když koupím hotový prefabrikát, těžko odhadnu, co v něm je namleto za překvapení (konzervanty, barviva, soli, éčka) a pokud řeším kalorie, jsem v podstatě ztracen. Chleba z dvaceti ingrediencí zabalený v igelitu mající trvanlivost dva měsíce by mě měl dostatečně varovat před jeho koupí…

Pestrost je nejlepší prevencí před tím, aby nám nechyběla některá z důležitých živin. Když budu 2x denně jíst klasické fitness klišé kuře s rýží (nic proti), tak z hlediska makroživin (bílkoviny, sacharidy, tuky) to sice může být v pořádku, ale z pohledu mikroživin (minerální látky, vitamíny, stopové prvky), to už v pořádku nejspíš nebude. Pestrost je myšlena nejen na denní bázi, ale i na respektování střídání ročních období v našem zeměpisném pásu.

Střídmost, aneb všeho moc škodí, dobrého i špatného. Například zelenina je velmi prospěšná a většinou ji flákáme, ale pokud by jí bylo až moc, také to není úplně dobře – vláknina je potřebná, ale ve větším množství nám může způsobovat určité nepříjemnosti nebo bránit ve využití dalších látek z potravy. V žádném případě to ale není myšleno tak, abyste nejedli zeleninu, jezte ji. Stejně tak třeba nadbytek lepku. I když nemáte s jeho trávením problémy, není úplně dobré to s jeho konzumací přehánět – ke snídani koblihu, k obědu těstoviny nebo kuskus, ke svačině rohlík a k večeři pizzu a mám krásné čtyři porce lepku denně. Téměř bych zapomněl na přejídání a přemíru alkoholu, ale to všichni víme.

Jíst v klidu. To, jak jídlo přijmeme, do značné míry ovlivní, jak se po něm budeme cítit, co z něj vytěžíme nebo jak z nás poté vyjde. Nehltat, nechodit, netelefonovat. Sedět a v klidu jíst. V létě jíst co nejvíce venku na slunci.

Nestresovat se jídlem souvisí s předchozím bodem. Pokud sním jídlo s nějakým přesvědčením, tak velmi ovlivní, co to se mnou udělá. Když si výjimečně dám něco nevhodného s vědomím, že mám vše dobře nastavené a tento výkyv se mnou nic neudělá, tak to se mnou nic neudělá a platí to i naopak. Pokud vím, že prasím každou chvíli a trestám se za to pak v posilovně nebo dělám nesmyslné detoxikační kůry, tak to už v pořádku není. Stresovat se, že nejím na čas nebo je něčeho v tu chvíli míň nebo víc… zbytečné

Špatné stravování doplňky stravy nevylepší, stejně jako nenahradí pohyb, jsou to potom velmi špatně využité peníze. Vždy je lepší snažit se získat maximum prospěšných látek z přirozené stravy – např. využitelnost vitamínů je lepší z celistvé potraviny, kde jsou přijímány s dalšími přirozeně se vyskytujícími látkami (minerální látky, voda, vláknina… to vše působí v synergii), oproti syntetickým formám, kde je vitamín nepřirozeně bez těchto látek a ve velkém množství špatně využitelný. Knedlo zelo vepřo chlorelou také zrovna nezneutralizuju.

Jídlo připravené s láskou a péčí. Jídlo obsahuje i energii, kterou do ní vložíme my při přípravě. Domácí bábovka je domácí bábovka. O tom jak se občas připravuje jídlo ve Fastfoodech nebo pochybných restauracích raději nemluvě.

Nejdůležitějším a nejpodceňovanějším bodem z hlediska výživy je VODA. Dostatečný příjem vody je pro nás nezbytný, přeci jenom jsme z více než poloviny tvořeni vodou. Některé tkáně obsahují okolo 75% vody (svaly, mozek), krev dokonce asi 83% vody. Máme-li nedostatečný příjem vody, přicházejí různé nespecifické potíže – únava jak fyzická, tak mentální, svalové bolesti, křeče, snížení výkonnosti, záněty, bolesti nebo motání hlavy, problémy s krevním tlakem nebo krevními sraženinami. Není se čemu divit, když nám v cévách koluje kaše místo krve, svalová vlákna se dřou pomalu nasucho a neurony posílají vzruchy vzduchoprázdnem. Do toho se rozhodneme, že začneme cvičit nebo hubnout, takže vysušenému tělu naložíme ještě víc, moc nám nepoděkuje že?! Ještě než se začnete pídit po zázračném tréninkovém nebo výživovém plánu a kupovat doplňky stravy po tunách, posviťte si na váš pitný režim. Pokud jste byli zvyklí pít opravdu málo vody, přidávejte postupně po malých krocích, aby mělo tělo čas si na vyšší příjem vody zase zvyknout. Uvidíte, jak vám tato drobná a nenáročná změna výrazně pomůže. PS voda s citronem, je pořád jen voda s citronem.

Co z toho je lepší na spalování tuků? Pokud se zaměříme na množství energie spotřebované během tréninku, tak během kardia můžeme spotřebovat více energie než při silovém tréninku. Jenže toto množství není v celkovém denním výdeji až tak zásadní suma. Mnohem podstatnější pro nás je, kolik energie spotřebujeme po tréninku. Po klasickém kardio tréninku ve středním tempu se po krátké době neděje v podstatě nic, výdej energie se velmi rychle vrací na hodnoty před tréninkem. Po silovém tréninku (může mít mnoho podob, není to jen o činkách) je naopak ještě mnoho hodin výdej energie vyšší než před tréninkem, protože tělo musí opravovat „poškozené“ svaly. To jak moc v této chvíli tělo sáhne do tukových rezerv, opraví a zvětší svaly nebo se raději části poškozených svalů zbaví, záleží na skladbě a množství přijímané potravy, intenzitě tréninku, somatotypu, dalších pohybových aktivitách, stresu, na kvalitě spánku…. V tréninku je vhodné kombinovat obojí. Kardio je důležité k udržení celkové kondice a zdraví kardiovaskulárního aparátu, silový trénink je důležitý k udržení svalové a kostní hmoty – vše je pro nás životně důležité! Hlavní je být v pohybu, přeci jenom jsme nebyli sestaveni pro gaučink.

I když se to někdy nezdá, nejrychlejší je nahnat mě po telefonu. Pokud telefon nezvednu, tak jak můžu, volám zpátky s diářem v ruce a můžeme rovnou vymýšlet termín a dohodnout, co je třeba. Po messengeru a hlavně po emailu už je to komplikovanější a většinou vás stejně odkážu na telefon. Na síti nejsem pravidelně a navíc je velmi zdlouhavé vybírat termín a vypisovat se s instrukcemi ohledně posilovny nebo výživového poradenství. Stejně tak když budete chtít jen zatejpovat nebo vás bolí záda, tak ze zprávy nepoznám, jestli to bude vůbec vhodné nebo ne. Někdy to dopadá tak, že po emailu nabídnu nějaký termín, vám se zrovna nehodí a takto si můžeme psát ještě tři dny – raději zavolejte a jsme dohodnutí za pár minut. Pokud se spolu už nějakou dobu vídáme a není potřeba nic moc domlouvat a vím, jaké jsou vaše časové preference a co máte za obtíže, už je to něco jiného a dohodneme se ve zprávě.

Velkou výhodou posilovny ve Victory Clubu je, že je vždy rezervovaná pouze pro vás nebo vaší skupinu, tudíž nás při individuálním tréninku nikdo neruší, neokukuje a nemusíme se s nikým dalším dělit o prostor, což ocení zejména začátečníci nebo ti, kteří nechtějí mít v posilovně velké obecenstvo. Nemusíte se tedy na place bát se mě na cokoli zeptat a můžete bez obav cvičit a zkoušet, aniž vás u toho někdo další sleduje nebo hodnotí.

Je vždy platná rovnice, která se nedá nijak obejít. Co si pod tím představit?  Přijatá energie je vše co sníme, výdej je veškerá aktivita našeho těla, která spotřebovává energii (klidový metabolismus, trénink, práce, běžné denní činnosti, termický efekt apod.). Pokud je tato rovnice v rovnováze, udržujeme si stálou hmotnost. Pokud chceme snížit hmotnost nebo ji naopak zvýšit, musí převažovat jedno nebo druhé. Avšak tyto dvě strany nesmí být nikdy ve výrazném nepoměru, nebo obě extrémně vysoko nebo nízko – vše má svá rizika. Třeba výrazné omezení kalorického příjmu v kombinaci s vysokým energetickým výdejem (nadužívání kardia) vám zaručí zpomalení metabolismu a rychlé vyhoření. Stejně tak nemá cenu vážit na gram, to co sním a přitom neudělat krok pěšky nebo není dobré cpát do sebe bezhlavě, co se do mě vejde a pak se to snažit vypotit v posilovně (byly by to dlouhé hodiny – tréninkem toho bohužel až tolik nespálíte). Dalo by se vymyslet spousta dalších příkladů, kterými si zbytečně škodíme. Na co si v tomto ohledu dávat pozor se ode mě dozvíte při výživovém poradenství, případně na individuálním tréninku v posilovně.

Mrtvý tah (kyčelní ohyb) je bezpečný nebo ne? Stejně jako kterýkoliv jiný cvik je a není… Pokud ho provádím správně, je to vhodný cvik i pro lidi, kteří mají bolesti zad. Lidé trpící na opakované blokace páteře (akutní lumbago neboli houser) tento cvik raději necvičí ve snaze se těmto potížím vyhnout, jenže v běžném životě se tomuto pohybu nevyhneme a v tom je ta potíž. V posilovně odcvičím všechno možné, jen ne pořádně střed těla (hluboký stabilizační systém – HSS), k tomu přidám kvanta zbytečných sed-lehů, které mé páteři rozhodně nepomůžou. Svalstvo středu těla pak správně nefunguje a není posílené (otužené tréninkem) a do toho dříve či později přijde ohyb pro něco a je zle, protože tělo na tento pohyb není zvyklé. Pokud jsem v akutním stadiu, do posilovny se samozřejmě nepohrnu, ale nechám odeznít nejhorší bolesti. Může pomoci suché teplo, tejpování, měkké techniky nebo míčkování a aktivace středu těla a pak postupný návrat do běžného režimu.

Při klasickém posilování v posilovně (kulturistika), cvičíme sval (svalovou skupinu) za účelem nabrání svalové hmoty, tvarování, rýsování apod. Při funkčním tréninku naopak necvičíme konkrétní sval (svalovou skupinu), ale cvičíme přímo pohyb (funkci) např. kvůli pohybovým obtížím, zlepšení se v nějaké sportovní disciplíně nebo její kompenzaci. Pokud jste kulturista a jde vám v první řadě o nabírání svalové hmoty, bude pro vás funkční trénink spíše okrajový – ideálně by ale v určité míře měl být, pokud vám jde i o zdraví pohybového aparátu a chcete se v kondici udržovat dlouhodobě. Pokud vám jde o funkci (pohyb), bude to naopak a klasické posilování pro vás bude pouze doplňkem nebo ho nevyužijete vůbec. Funkční cvičení je pro nás samozřejmě přirozenější a zdravější. V posilovně i na lehátku využívám principy DNS (dynamická neuromuskulární stabilizace dle prof. Koláře), které vycházejí z vývojové kineziologie – naše vrozené přirozené programy.

Všichni známe ta zábavná videa na internetu, jak nějaký veleodborník někoho prokřupává v nejrůznějších polohách a ten je najednou po letech jako nový. O co jde? To co tam křuplo, byla v ideálním případě kloubní blokáda, která se v tu chvíli uvolní a je vyhráno… Ne tak docela! Kloubní blokáda vzniká tím způsobem, že se kloub dostane do necentrované polohy, to se zjednodušeně řečeno stane tak, že na jedné straně kloubu jsou svaly dlouhodobě ochablé a na druhé straně ve zvýšeném napětí (špatná pracovní poloha, jednostranná zátěž, sport, vrozené dispozice…). Pokud se tedy nechám prokřupnout, ale s touto svalovou disbalancí nic nedělám, tak se může stát, že za chvíli mám blokádu opět zpátky. Pokud máte třeba sedavou práci a špatně sedíte, tak prokřupáváním si možná na chvíli ulevíte, ale z dlouhodobého hlediska si akorát ničíte klouby. Mnohem více si pomůžete, když budete správně sedět, kdykoliv to bude možné, vstanete a projdete se, co nejčastěji budete měnit polohu, občas se protáhnete a zacvičíte si kompenzační cviky a budete pít dostatek vody. Když se tento zákrok nepovede, to už potom taková sranda není a na internet se to nedává.