Neexistuje žádný výživový styl, který by byl universálně platný a vhodný pro všechny (co jednomu pomáhá, druhému může škodit), ale určité společné body se nalézt dají. Je jedno pokud je vaším cílem cítit se jen dobře, být zdravý, přibrat svaly nebo zredukovat tuk… tyto zásady by ve vašem výživovém stylu ideálně chybět neměly (nazývejme to, jak chceme, jen ne dieta).
Sezonnost a lokálnost a s tím i spojená čerstvost nám napoví, co je pro nás vhodnější a co ne. Mnohem více nám poslouží ovoce, které vyrostlo u nás a je připravené rovnou ke konzumaci, než ovoce dozrávající kdesi v kamionu na cestě z Tramtárie, které bylo utržené ještě nezralé, takže se v něm stihlo vytvořit minimum prospěšných látek a i o toto minimum ovoce v průběhu transportu přišlo. V létě je tedy lepší konzumovat, to co zrovna postupně dozrává – tělo si na to v zimě vzpomene, čím jsme ho krmili v létě (o imunitu se musíme starat dlouhodobě, ne až na podzim když na nás něco leze). V zimě je lepší se spolehnout na sklep než na market. Jablka, kořenová zelenina, kysané potraviny nebo brambory jsou v zimě vhodnější než pomeranč nebo hydroponické rajče.
Základní celistvé potraviny. Ideální je, když se na jídlo podívám a vidím, co v něm je. Když koupím hotový prefabrikát, těžko odhadnu, co v něm je namleto za překvapení (konzervanty, barviva, soli, éčka) a pokud řeším kalorie, jsem v podstatě ztracen. Chleba z dvaceti ingrediencí zabalený v igelitu mající trvanlivost dva měsíce by mě měl dostatečně varovat před jeho koupí…
Pestrost je nejlepší prevencí před tím, aby nám nechyběla některá z důležitých živin. Když budu 2x denně jíst klasické fitness klišé kuře s rýží (nic proti), tak z hlediska makroživin (bílkoviny, sacharidy, tuky) to sice může být v pořádku, ale z pohledu mikroživin (minerální látky, vitamíny, stopové prvky), to už v pořádku nejspíš nebude. Pestrost je myšlena nejen na denní bázi, ale i na respektování střídání ročních období v našem zeměpisném pásu.
Střídmost, aneb všeho moc škodí, dobrého i špatného. Například zelenina je velmi prospěšná a většinou ji flákáme, ale pokud by jí bylo až moc, také to není úplně dobře – vláknina je potřebná, ale ve větším množství nám může způsobovat určité nepříjemnosti nebo bránit ve využití dalších látek z potravy. V žádném případě to ale není myšleno tak, abyste nejedli zeleninu, jezte ji. Stejně tak třeba nadbytek lepku. I když nemáte s jeho trávením problémy, není úplně dobré to s jeho konzumací přehánět – ke snídani koblihu, k obědu těstoviny nebo kuskus, ke svačině rohlík a k večeři pizzu a mám krásné čtyři porce lepku denně. Téměř bych zapomněl na přejídání a přemíru alkoholu, ale to všichni víme.
Jíst v klidu. To, jak jídlo přijmeme, do značné míry ovlivní, jak se po něm budeme cítit, co z něj vytěžíme nebo jak z nás poté vyjde. Nehltat, nechodit, netelefonovat. Sedět a v klidu jíst. V létě jíst co nejvíce venku na slunci.
Nestresovat se jídlem souvisí s předchozím bodem. Pokud sním jídlo s nějakým přesvědčením, tak velmi ovlivní, co to se mnou udělá. Když si výjimečně dám něco nevhodného s vědomím, že mám vše dobře nastavené a tento výkyv se mnou nic neudělá, tak to se mnou nic neudělá a platí to i naopak. Pokud vím, že prasím každou chvíli a trestám se za to pak v posilovně nebo dělám nesmyslné detoxikační kůry, tak to už v pořádku není. Stresovat se, že nejím na čas nebo je něčeho v tu chvíli míň nebo víc… zbytečné
Špatné stravování doplňky stravy nevylepší, stejně jako nenahradí pohyb, jsou to potom velmi špatně využité peníze. Vždy je lepší snažit se získat maximum prospěšných látek z přirozené stravy – např. využitelnost vitamínů je lepší z celistvé potraviny, kde jsou přijímány s dalšími přirozeně se vyskytujícími látkami (minerální látky, voda, vláknina… to vše působí v synergii), oproti syntetickým formám, kde je vitamín nepřirozeně bez těchto látek a ve velkém množství špatně využitelný. Knedlo zelo vepřo chlorelou také zrovna nezneutralizuju.
Jídlo připravené s láskou a péčí. Jídlo obsahuje i energii, kterou do ní vložíme my při přípravě. Domácí bábovka je domácí bábovka. O tom jak se občas připravuje jídlo ve Fastfoodech nebo pochybných restauracích raději nemluvě.
Nejdůležitějším a nejpodceňovanějším bodem z hlediska výživy je VODA. Dostatečný příjem vody je pro nás nezbytný, přeci jenom jsme z více než poloviny tvořeni vodou. Některé tkáně obsahují okolo 75% vody (svaly, mozek), krev dokonce asi 83% vody. Máme-li nedostatečný příjem vody, přicházejí různé nespecifické potíže – únava jak fyzická, tak mentální, svalové bolesti, křeče, snížení výkonnosti, záněty, bolesti nebo motání hlavy, problémy s krevním tlakem nebo krevními sraženinami. Není se čemu divit, když nám v cévách koluje kaše místo krve, svalová vlákna se dřou pomalu nasucho a neurony posílají vzruchy vzduchoprázdnem. Do toho se rozhodneme, že začneme cvičit nebo hubnout, takže vysušenému tělu naložíme ještě víc, moc nám nepoděkuje že?! Ještě než se začnete pídit po zázračném tréninkovém nebo výživovém plánu a kupovat doplňky stravy po tunách, posviťte si na váš pitný režim. Pokud jste byli zvyklí pít opravdu málo vody, přidávejte postupně po malých krocích, aby mělo tělo čas si na vyšší příjem vody zase zvyknout. Uvidíte, jak vám tato drobná a nenáročná změna výrazně pomůže. PS voda s citronem, je pořád jen voda s citronem.