Jednou z kapitol v mojí příručce je spánek.

To přece vím a nic na tom není, prostě budu chodit spát dřív a nemusím to dál řešit a číst něco o spánku. Nejde jen o to, chodit brzy spát (co chronotyp sova?), ale jde spíše o to, v jakém stavu jdu spát… jak jsem fungoval během dne, co se týče pohybových aktivit, pobytu na slunci/pod umělým osvětlením? Jak upravím svůj režim před spánkem – nedělá mi to kafe o páté trochu neplechu s usínáním? Musím až do poslední chvíle koukat do obrazovky a u toho hltat informace a zároveň večeři? Jaké změny provedu v ložnici? Je toho spousta, co můžu udělat pro lepší spánek a hodně z toho je velmi jednoduché zařídit. Pokud se ale zaměřím jen na včasné ulehání do postele a délku spánku, bez toho, abych zapracoval na těchto a dalších režimových opatřeních, tak se brzké uléhání ke spánku bude více podobat převalování a nočnímu buzení. To samé lze říci o většině témat, kterými se v příručce zabývám. Navíc se témata vzájemně prolínají a doplňují.

Napsat komentář

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.